Chování v polospánku

Proč vypínáš budík ve spánku

Protože jednat dokážeš dřív, než dokážeš myslet. Probuzení vrátí vědomí během několika vteřin. Úsudek vrátí zhruba o dvacet až třicet minut později. Natáhnout se a ťuknout na displej se do té mezery pohodlně vejde. Na pohyb už bdělosti bylo dost. Na rozhodnutí ne – a na zapamatování taky ne.

2 min čteníAktualizováno Zdroje: 5
Ruka spícího člověka se dotýká telefonu, zatímco obličej zůstává ve tmě.

Nejdřív vědomí, úsudek později

Snímky PET u lidí probuzených z 2. stadia spánku ukazují, že průtok krve se nejrychleji vrací do mozkového kmene a thalamu. Díky těmto strukturám už vnímáš místnost kolem sebe. Průtok krve do přední části mozkové kůry stoupá ještě dalších patnáct minut. Právě tam sídlí úsudek a sebeovládání (Balkin et al., Brain, 2002).

Autoři to zpoždění popisují přímo. Vědomí se vrací rychle. Bdělost následuje o dvacet až třicet minut později.

Spánek nekončí najednou

Třicet čtyři účastníky probudili z odpoledního zdřímnutí a o pět minut později jim snímali mozek. V jejich mozkové aktivitě byly stále přítomné vzorce typické pro spánek. Jak silně, záviselo na tom, jak dlouho a jak hluboko spali. U těch, které probudili z hlubokého spánku, se přestaly oddělovat mozkové sítě pro soustředění a klidový stav (Vallat et al., NeuroImage, 2019).

Spánková setrvačnost je samostatný stav, měřitelně odlišný od běžné únavy. Zobrazovací metody i EEG ukazují, že rysy spánku přetrvávají i po okamžiku probuzení. Přesný mechanismus je dosud neznámý (Trotti, Sleep Medicine Reviews, 2017).

Je to porucha spánku?

Téměř jistě ne. Čísla stojí za to přečíst celá.

Průzkum zahrnul 19 136 dospělých v USA. 15,2 % z nich mělo v předchozím roce alespoň jedno zmatené probuzení. Tedy probuzení s dezorientací a mlhou v hlavě. 8,6 % mělo na epizodu úplnou nebo částečnou amnézii.

Důležitější je ta střízlivější polovina téže studie. 84 % těchto epizod se objevilo spolu s poruchou spánku, duševní poruchou nebo užíváním psychofarmak. Po jejich vyloučení mělo samotnou poruchu zmateného probouzení 0,9 % vzorku (Ohayon, Mahowald and Leger, Neurology, 2014).

Nic z té studie se netýkalo budíků. Měřila stav, do kterého se lidé probouzejí, ne to, jestli prospali zvuk.

Pokud tě i přes dostatek spánku každý den přepadá únava, zajdi k lékaři. Totéž platí, když nechtěně usínáš. Tohle není otázka pro aplikaci.

Co tomu zabrání

Ať vypnutí vyžaduje víc než dvě vteřiny.

Ember ztišením nekončí. Spustí se kontrola probuzení a budík se vrací, dokud ji nedokončíš. Zamknutí telefonu ho neukončí. Ztlumení ho neukončí. Násilné ukončení aplikace ho neukončí.

Když uprostřed kontroly přestaneš reagovat, spustí se odpočet a budík se vrátí.

Úkoly ti bdělost nepřinesou. Nic ti ji nepřinese. Jsou vybrané kvůli jediné vlastnosti. Nemůže je splnit nikdo, kdo ještě spí.

Zdroje

  1. Balkin TJ, Braun AR, Wesensten NJ, et al. The process of awakening: a PET study of regional brain activity patterns mediating the re-establishment of alertness and consciousness. Brain, 2002. pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/12244087/
  2. Vallat R, Meunier D, Nicolas A, Ruby P. Hard to wake up? The cerebral correlates of sleep inertia assessed using combined behavioral, EEG and fMRI measures. NeuroImage, 2019. pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30223060/
  3. Trotti LM. Waking up is the hardest thing I do all day: sleep inertia and sleep drunkenness. Sleep Medicine Reviews, 2017. pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27692973/
  4. Ohayon MM, Mahowald MW, Leger D. Are confusional arousals pathological? Neurology, 2014. pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25156346/
  5. Hilditch CJ, McHill AW. Sleep inertia: current insights. Nature and Science of Sleep, 2019. pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/31692489/